Kozí ráno
TŘINÁCT ZASTAVENÍ
aneb
Kozí ráno na Smraďavce
Krása probuzení v důvěrně známém prostředí přináší příjemné pocity.
Vybledlá souhvězdí letní oblohy s padajícími hvězdami štěstí poráží časně ráno letní slunce.
Pohled na vycházející sluneční kotouč vyvažuje časnost vstávání.
Chodník, střídající dlaždice tmy a světla, se v údolí ztrácí v temné zeleni.
Tam, pod starými buky sedí vrásčitý poutník, kreslící kolem sebe podivné kruhy a spirály.
V zrcadlící se hladině trpkého vína hledá odpovědi na své otázky.
Nakonec položí svou poslední minci, za udiveného pohledu lesního zvířete,
do vlhkého mechu a odchází.
V uších mu zní jemné tóny starého cimbálu střídající rychlé a táhlé melodie.
Potom se ztrácí ve starých dvířkách, ukrytých v kamenné zídce,
opatřených zašlým knížecím erbem.
Kreslí si do dlaně starobylé znaky a odnáší si tak s sebou své tajemství.
Přišel na odpověď? Pochopil?
Ráno už je v plném proudu...