Martin dekameron
Martin dekameron
Sedmý den je neděle. Jde o začátek či konec?
Možná, že právě začíná pouť světem.
Jak dlouho už putuje? Čím se čas poměřuje? Kalendářem nebo událostmi?
Hromada písku z hodin není tak důležitá jak tři slůvka milého člověka...
V nejzazším koutě jeskyně přání pečlivě uschovává to, co by chtěla nejvíce.
Stejně tak, jako většina ostatních.
Nestálo by za to, posunout přání trochu blíž ke světlu?
Znovu a znovu, v obrovském víru pozitivní životní energie,
který přináší zlatá čokurejka, nabírá sílu.
Stačí to?
Právě tu sílu, proudící z generace na generaci.
Tu sílu, kterou vkládá v rodiče, partnera, dceru, vnuka.
Zvláštní. Někdy ji dostává nazpět...
Brzy ráno zahraje na vábničku zázraků a tajemství.
Stane se dnes nějaký zázrak? Objeví nějaké tajemství? Co se skrývá ve vábničce?
Kdo ví...
Snad vytuší tajemství života svou osmou čakrou.
Nastrouhá trošku citu s něhou, zamíchá s kouskem pochopení a hromadou vytrvalosti. Všechno to rozpustí v sedmé slze a vypije chvíli před prvním májem.
Už ví?
Stejně jako Mars v beranovi ze severu a západu, tak zajíc ve vodě z východu na ni působí střídavě a přitom celistvě. Pomůžou jí hledat cestu. Cestu životem.
Ale chce po ní vůbec jít?
Na této cestě střídá vždy osm červených a osm čirých schodů.
Její životní číslo vytváří nezvyklý přírodní úkaz.
Stoupáním po schodech se dostává nahoru i dolů.
Nakonec ale dojde ke Králi Grálu.
A tím přijde na to, že ji doprovázel po celou dobu putování.
Dával na ni pozor a chránil ji před neštěstími.
Je tu pro ni. Pro ni a její rodinu...